BLOG NA TURBÍNĚ

U nás na Turbíně
(blog)

autor: Mamoš

   Tenhle blog prošel zaručeně aspoň jedním orosením. Buď u něho orosený vypiju, nebo se u něho orosím, než ho napíšu, nebo se orosíte vy, až si ho přečtete!
    A nejlepší by bylo, kdybyste si k němu taky dali orosený.

I. várka

Dal jsem si závazek!

   Zjistil jsem, že dneska píše blog už každej kretén. Jenom já ne. Tak jsem se do toho pustil, abych tento nedostatek co nejrychlej napravil.
    Můj blog bude hlavně o Turbíně a o všech, co tam choděj. Protože Turbína je naše hospoda, paluša, pajzl, díra. My se tam s kamarádama scházíme, my tam lijeme a debatujeme o různých věcech. O sportu, o počasí, o rybách, o politice, o moderním umění ale hlavně o kundách a kozách našich holek.
    Prostě ráj na Zemi.
    Že budu psát, a pravidelně, za to může Věrka. Všude vykládala, že neumím nic pořádnýho pravidelně. Protože jsem alkoholik, kterej žádnou pořádnou pravidelnost nezvládne. Alkoholik pravidelně leje, pravidelně močí, jakž takž pravidelně sere a blije a pravidelně je na plech, ale rozhodně pravidelně nespí a pravidelně nechodí do práce.
    Tak jsem si dal tenhle pravidelnej zkurvenej závazek, že budu psát tenhle blog o Turbíně a o nás, co tam chodíme. Aby Věrka věděla, kde pořád jsem. V bezpečí a s dobrejma lidma. A že nemusí hned strkat ruku do mixéru, když se chvílu zdržím. Tímhle blogem se brzo ukáže, jestli jsem fakt vylitej a tupej. Anebo ne.
    Tak mně držte palce. Začínám!!!

…………..

(přidáno 25/4 2018)

5.

Potřebuju poradit!

   Ouklej nás pozval na tejden na chatu. Do Vranova na přehradu. Mě a Věrku. Věrka je moje holka. Už dva měsíce. Trojky a pěkná prdel.

   Tahle akce má dobrý plusy. Za prvý. Ouklej není blbec, dobře leje, je vtipnej, a neprudí. Za druhý mám Vranov rád. Několikrát jsem tam byl a vždycky dobrý.

   Třetí plus jsou prachy. Na chatě u Oukleje budem zadarmiko. Chata po fotrovi je u vody. Výbornej výhled z terasy. Kantýna kousek. Pudem na ryby. Parádně vyřešená dovolená.

   Jenže je tady minus. Ouklej chodil s Věrkou. A je logický, že spolu spali. Je to už rok. Párkrát se objevili na Turbíně. Pak se rozešli. Věrka na čas zmizela a teď zakotvila u mě.

   Nejsem blázen, takže Ouklejovi nic nevyčítám. Je zdravej a má čuráka, takže je logický, že spí s holkama. Nevyčítám nic ani Věrce, přece není možný, aby Věrka s nikým nikdy nespala, to by nebyla normální.

   Problém je v tý dovolený na Vranově. Protože já jsem s Ouklejovou současnou holkou Tamarou nikdy nespal. Chápete? Takže je to nevyrovnaný. Budu někde na chatě, Ouklej obě holky zná sexuálně a já ne.

   Samozřejmě, mohl bych lejt tak, že by mně to třeba nevadilo, ale je jasný, že když už teď o tom píšu, tak ten problém na stole je.

   Nejlepší by bylo, aby mně Tamara taky rychle dala, pak by to bylo vyrovnaný, a já bych pak už na tý dovolený žádný těžkosti neprožíval. Myslím, že by se mně podařilo uvařit nudli, na který bych ji utáh, ale zas je tady ten problém, že by se to Ouklej mohl dozvědět. Tamaře by natrh hubu a my bysme na žádnej Vranov nejeli. A to taky nemám úplně v plánu.

   A kdyby mně Tamara dala tak, že by to Ouklej nevěděl, tak k čemu by to bylo? Pořád by tady byla ta Ouklejova vědomost o tom, že se ví, že on s Věrkou spal, kdežto já s Tamarou ne.

   Nejlepší by bylo, kdyby mně Tamara dala ještě před tím, než co teď chodí s Ouklejem. Ale to mně nedala. Tuhle šanci jsem propás. A žádnej zkurvenej časostroj, kterej by mě vrátil do těch dob, nemám.

   Další problém je v tom, že Tamara stejně nevypadá, že by mně chtěla dát.

   Uznejte, že jde fakt o prekérní situaci.

   Tak mě napadlo, že bych moh říct jiný ratolesti, aby jela se mnou na Vranov. Místo Věrky. Jako moje holka, která nespala s Ouklejem. Kolem Turbíny pořád nějaký brousej. Jenže za prvý nevím, jestli to stihnu a za druhý mně nepřijde Věrka ještě tak opotřebovaná, abych riskoval rozchod.

   Člověk by neřekl, jaký problémy nastanou, když vám někdo nabídne tejdenní pobyt na Vranově.

   Mohl bych Ouklejovi tak nějak naznačit, že jsem s Tamarou taky spal, trochu bych tím snížil ten bodovej rozdíl v naší erektilnosti, ale zas bych byl hodně trapnej, kdyby se přišlo na to, že jsem kecal.

   Taky bych mohl Ouklejovi navrhnout, že bysme na jeho chatě mohli udělat panskej galavečer. Bez bab. Chodili bysme na ryby a lili extraligu. Co se týká chlastavosti, jsou tady všechny body srovnaný. Nebo já o kousek líp.

   Takže nevím. Mohl by mně někdo poradit? Co byste udělali na mým místě, polknuli byste tu hořkou slinu a jeli na letní dovolenou do Vranova za nulový prachy anebo byste raděj jeli někam jinam, bez Oukleje? Jak to mám rozštípnout? Tuhle prekérní situaci? Anebo bych tam mohl jet a pokusit se vyspat s Tamarou až po Vranově? Abych to vyrovnal, jak se říká ex po?

   Co myslíte? Pište mně prosím vás jenom nápady a názory trochu podložený nějakou psychologií, aby byly aspoň trochu rozumný a vylízaní magoři mně nepište vůbec.

(přidáno 16/4 2018)

4.

Volby 2017

   Po volbách jsme řešili na Turbíně, že v týhle republice vlastně bydlí samí čuráci. Jinak řečeno, otroci, který chtěj dělat v Babišově fabrice, posraní fašouni, který se bojej dvanácti přistěhovalců, co sem dohromady došli, a staří komouši bez péra, který potřebujou, aby všechno bylo všech, protože si nic nedokážou zařídit ani vymyslet sami. Prostě čuráci!

   Naštěstí nám sem ty svý ubohý rypáky nestrkaj, a tak můžem v klidu sedět, glgat škopky a bavit se o holkách a nepotřebujeme k tomu ani koblihu od Babiše, ani bodygardy od šikmovokýho ochránce pravýho češství, ani žádnýho posranýho komouše tady nemusíme přebalovat. Tady je pořád ještě klid. Poslední ostrov svobody. Tak klidně dojdite. Jestli teda nejste čuráci. Anebo jestli máte taky někde takovej svobodnej ostrov bez čuráků, tak gratulujem. A napište, že je vám taky fajn. To potěší.

(přidáno 9/4 2018)

3.

Kundí pižmo v Olomouci

   Lamoun včera přijel z Olomouce a měl úplně vykulený oči. Vyrazil za svou holkou. Vlakem. A sotva přijel do Olomouce na hlavák a vystrčil hlavu, prásklo ho přes frňák kundí pižmo. Takový to, co dokáže vyprodukovat jenom hodně roztouženej ženskej orgán.

   Že by to byla ta jeho? Tak mocně se na Lamouna těší?

   Lamoun projížděl tramvají tím hanáckým městem a pižmo bylo všude. Jako pod poklopem. Masarykova třída, Jiřího z Poděbrad, Václavský náměstí, Horní náměstí, Orloj, radnice, Opletalova, Dolní náměstí, Ostružinová, Mahlerová, všude se rozprostíral ten rajcovní pach.

   Lamounovi už to vrtalo hlavou. A ještě víc mu to hlavou vrtalo, když na udaný adrese ta jeho holka vůbec nebydlela.

„Tak, a teď hádejte, vy šulíni, co za tím pižmem v Olomouci bylo?“ zeptal se nás všech na Turbíně kamarádsky.

   Nikdo netušil. A pak Buketa napadlo, že do Olomouce nejspíš přijela na koncert skupina Kryštof. To by znělo logicky. Ale nebylo to tak.

   Nakonec se totiž ukázalo, že v Olomouci měl autogramiádu Kájínek.

(přidáno 2/4 2018)

2.

Hrad

   Včera Ouklej na Turbíně vykládal, že teď, co se Miloš Zeman podruhý uhnízdil v prezidentským úřadě, stala se z Hradu vlastně nejluxusnější léčebna dlouhodobě nemocných v zemi. A že je škoda, že na tak rozlehlej areál je tam ten prďola sám. Že by tam mohl uplacírovat prababku. Ta zatím sedí v obyčejný LDN a kromě počítání chcíplejch pavouků na zemi, nemá nic jinýho na práci. Změnu by uvítala. A určitě by byl rád i Miloš, protože každýho člověka potěší, když potká spřízněnou duši. Ouklej v tomhle směru prý napíše Mynářovi. Tak uvidíme.

(přidáno 26.3.2018)

1.

Pojedem do Francie!

   My, hoši z Turbíny, pojedeme příští rok do Francie! Prořezávat stromy, přepichovat sazenice, uštipovat výhonky a všechny tyhle věci. Jak je má každej hoch z Turbíny rád. Je to náš nejnovější plán. A vypadá dobře.

   I když ze začátku to tak dobře nevypadalo.

   Červenec. Slunko paří. Zahrádka Turbíny. Sedíme, lijeme, občas plácnem muchu. Boží čas.

   A pak si naproti přisedly tři roštěnky, který byly ještě loni pod zákonem. A dneska už můžou dělat věci. Povyskočily. Zakulatily se. Nalily se do květu, až nám z toho pučí.

   Vohrnujou nosíky. Hlasitě se smějou, Upejpaj se. Ale u toho rejdí vočima tak, že je každýmu jasný, o co jde. A proč se na židlích tak vrtěj. Potřebujou si sednout na klacík. Slušně řečeno.

   Ale my lijem dál. Protože tady je všechno jasný. Tyhle holky si počkaj. Napřed svlažíme hrdlo a teprv až potom hůlku.

   Čas běží. Už si přisedly, už si nechaj sáhnout na končetinu. Tohle léto začíná dobře.

   Jenže pak dorazil Kotva. S kámošem z Francie. Jmenoval se Michel. Jinak typiko Francouz. Černý vlasy a hnědouhelná kůže. Navíc slušně vychovanej. Ani moc nepil. Na rozdíl od nás. My jsme se zlili. A toho ta navoněná francouzská svině využila a ty naše sotva vypučený holky během dvou dnů přeřízla.

   A jak se ukázalo, tak mu tyhle skalpy nestačily. A zatímco my seděli na Turbíně a lili piva, on přišel vždycky na chvilku. Jakože na skok, protože prý moc nevydrží. Smáli jsme se mu. Jenže on nešel dom. Odkvačil do našeho háječku a tam rubal naše dřevo.

   Vypadal na první pohled jako měkkej teplej metrouš, ale šukat naše holky mu šlo parádně.

   A my jsme ho vzali mezi sebe! Kurvu!

   Řekli jsme si, že mu rozbijem držku. Možná tím způsobíme nějakej skandál v Evropský unii, ale do prdele, tak se nechová host! Kvůli tomu, aby nám sem různí hajzlové jezdili vyšukávat naše holky, jsme přece do tý unie nevstupovali!

   Jenže pak se postavil Buket. Chytrej chlapík. A vysvětlil nám, že se tohle všechno nestalo kvůli tomu, že on by byl nějakej lepší než my a naše holky kurvy. Že to tak zařídila příroda. Je to prý tím, že on těm našim holkám jinak voní. Jak je zdálky, tak má jinej pach a to ty naše holky přitahuje. Kvůli genetice. Prostě je vzrušujou geny z dálky. A nemůžou si pomoct. Proto my těm holkám nevoníme, jak ten Francouz.

   Znělo to logicky. A navíc pak Buket řekl tu kouzelnou větu, která nás všechny nadchla. On je pro naše holky z dálky, stejně jako my jsme z dálky pro holky z Francie. Taky nebudou schopny odolat.

   Takže nás napadlo, že vyrazíme do Francie. Osouložit Francouzky. Našetříme, najmeme autobus a zajedem to tam taky trochu prořezat.